Lysohorský dogtrekking 2007 (letní verze)
Ostravice je celkem blízko, takže se s Katkou klasicky vyhrabem až kolem 21 hod a na místo dojíždíme kolem 22. Cestu k Montéru už znám z minula, takže zbývá najít tábor Baník Ostrava. Držíme se žlutých fáborků, ale když nás to zavádí hlouběji do lesa, kde se cesta zhoršuje, začínáme pochybovat, jestli už náhodou neprojíždíme zítřejší trasu – no raději volám Romanovi, který mě ujistí, že jedeme správně, a že už tam skoro jsme.
O chvíli později nás vítá se slovy Odhlasovali jsme posunutí hromadného startu z 0600 na 0400…, což nejprve beru jako pokus o vtip, ale on to myslí vážně! Po vybalení a najezení si poslechnem něco k zítřejší trati, trochu pokecáme a zajdem naproti Lucce, která přijíždí až po 23 a stejně jak my začíná pochybovat, že fáborky, které sleduje, značí trasu pro auta :)
V chatkách je prý vedro a v prohýbajících postelích se člověk moc nevyspí, takže stavíme stany (jen vnitřní vzdušnou část) a někdy po půlnoci jdem konečně spát. Ne na dlouho – v 03:00 propuká bouřka – sice nasucho bez deště, ale o to hlasitěji a jasněji. No mě teda probouzí až Katka, která se místo obdivování blesků strachuje, ať do nás nějaký neuhodí. Ovšem než se stihnem vynadívat, začíná pršet, takže rychle do auta pro tropiko a zakrýt stan, to může být tak 03:30 a start se pro jistotu odkládá na 05:00.
Přesouváme se do chatky, kde se snažíme (já více, jiní spíš méně úspěšně) usnout a ještě si před startem trochu odpočinout. Sotva se to všem podaří, začíná kokrhat budík a tak nezbývá, než vstávat…jen Lucka zkouší klasiku “Ještě 5 minut” a chrní dál. Rychle se nasnídáme a sbalíme, ovšem vystartujem, musím najít/využít WC, což se v polních podmínkách trochu protáhne a proto při přezouvání v chatce jen slyším “3…2…1…Start!” a se slovy “No bosky přece nepoběžím” jen v duchu trochu nadávám na Romanovu posedlost přesným (3x přeloženým;) ) startem.
Aby toho nebylo málo, tak na startu, kde na mě obětavě čeká Katka zjišťuji, že vodítko zůstalo v chatce, takže zase zpátky a konečně můžem vystartovat, nějaké 2-3 minutky za ostatníma. Naštěstí je hned ze startu stoupání na Lysou horu, což nás, rožnovské Kamzíky, jen těší a svižným tempem pomalu doháníme ostatní.
Když doženem třetí dogtrekařku, Kristýnu, trhám se od Katky a nasazuji rychlejší tempo, kterým postupně předcházím další 3. Pak před námi spatříme Lucku s Terykem a Naru pořádně zabírá, takže je doženem a to nám stačí, před námi je jen Roman a ten už beztak běží dolů z Lysé. Nahoře u napájení psů se nás sejde 5 a tak je seběh z Lysé dolů taková hromadná záležitost.
V prudkém terénu získáme trochu náskok a s Luckou ostatním trochu utíkáme, ale ne na dlouho. Ani už nevím, kdy nás předběhl René, s Štefi a Šimonem jsme se nějakou dobu drželi, ale nakonec jsme je někde u Šance nechali utéct, už toho běhu bylo moc – sice jsme běhali jen s kopce či po rovině a do kopců odpočívali při chůzí, jenže po Lysé už toho stoupání moc nebylo…
Následuje pár odpočinkových kilometrů rychlou chůzí, kdy oba přemlouvéme píchání v boku, ať dá pokoj a pak zas klus…a konečně přichází závěrečné táhlé stoupání. Do běhu se pouštíme až od Montéru – Lucka nasazuje finišové tempo a vůbec jí nevadí, že je to do kopce…no statečně se držím a jsem opravdu rád, že je to jen cca 300-400m a už jsme v cíli. Čas 4:38 je docela v pohodě.
Po převlečení a najezení/nakrmení už jen odpočíváme a čekáme na zbytek. Nejprve Kristýna a pak i Katka trochu kufrujou, protože nějaký záškodník sundal důležitý fáborek, jenže Katku díky komunikačnímu šumu navigujem tak, že si dá 2-3km navíc :( což jí moc nepovzbudí, ale drží se a šlape dál. Vezmem s Luckou projít psy a jdem jí naproti – potkáváme ji nečekaně brzy, je nějaká rychlá...
Do půl hoďky dorazí i Ivana s Karolínou a jsme kompletní. Mezitím se Katka dozvídá, že si zakufrovala ještě u Bílého Kříže, 2km do pořádného kopce a ani o tom nevěděla :) Někdo jde na bazén do Montéru, já s Katkou, Luckou a Kristýnou berem psy a zajedem se na Horní Bečvu vykoupat. Po příjezdu se válíme na louce a snažíme se odpočívat, ale spíš pozorujem psy, kteří lítají kolem nás a řádí, jak kdyby nic nešli. No jo, vždyť to byl jen mid… ;)
Večer sedáme k ohni, opékáme, popíjíme, povídáme a plánujeme noční výstup na Lysou. O pár hodin později už jen podřimujem a na Lysou se se mnou nikomu nechce. To je dobře :) Ale povede se mi vyhecovat aspoň Lucku s Katkou a vyrazíme na blízký kopeček Ostrou, odkud sice není žádný rozhled, ale aspoň se trochu projdem a proberem, takže ještě chvíli posedět u ohně s Petrem.
No a ráno už jen vyhlášení, balení, úklid a jedem domů přečkat těch 11 dní do dalšího dogtreku :-)
Za rožnovské Kamzíky :
Kryštof (Aahz) + výmarský ohař Naru
Kateřina (Catcha) + sibiřský husky Tajdži